Juta je známá již několik staletí, a to zejména díky svým mnoha jedinečným vlastnostem. Jedním z benefitů juty je její nízká cena. Právě díky své nízké ceně a také barvě se často označuje za zlaté vlákno. Navíc se jedná o ekologický materiál, jenž se stále častěji používá jako náhrada umělých vláken. Jak se juta získává a k čemu ji lze využít?
Obsah článku
Jutovník – jednoletá teplomilná rostlina
Jutovník je jednoletá rostlina, jenž roste ve vlhkých tropických podmínkách. Považuje se za bylinu a dorůstá výšky 2 až 4 metry. Nejčastěji se pěstuje v Bangladéši, Číně či Indii. Co se týká samotného vlákna, toto se získává právě ze stonků jutovníku. Avšak tato bylina najde i kulinářské využití, kdy její listy se používají k přípravě různých salátů, polévek či příloh. Semena jutovníku se také využívají jako koření.
Zaset, sklidit, namočit, usušit…
Ke sklizni jutovníků dochází zhruba po 4 měsících od vysetí. Stonky jutovníku se řežou co nejvíce u země. Následně se namáčí ve vodě, a to až na 30 dní. Poté se vlákna oddělí od dřeviny a suší se. Na úplný závěr se takto připravené stonky zpracovávají prostřednictvím mnoucích strojů.
Jedinečné vlastnosti
Juty si mnozí cení díky jejím unikátním vlastnostem, mezi které patří například schopnost mísit se s jinými vlákny. Juta vyniká také tím, že je antistatická, prodyšná, silná, pevná a neškodí přírodě. Díky tomu, že je tento materiál ekologický, lze jej recyklovat. Juta se navíc řadí mezi obnovitelné zdroje, a proto nemusíte mít obavy, že by někdy zcela došla.
Nejen k šití pytlů
Juta se v minulosti nejčastěji využívala k výrobě pytloviny, avšak v současné době se z ní čím dál tím častěji vyrábí různé obaly, tašky a v neposlední řadě i různé dekorace (ubrusy, dárkové pytlíčky, prostírání, obaly na květináče, sedací puffy, atd.).
